osobní zkušenost

Kdyz uz potreti vysvetlujete trpelive diteti,ze na cmelaka se nesaha a ono to udela znova,tak mu naplacate na zadek a uz to nikdy neudela-vlastni zkusenost :-)

osobní zkušenost

dítě mojí kamarádky několikrát nabančilo mému synovi. Kamarádka zasáhla slovy: to Pepíčku, nesmíš, to se nedělá, bouchat ostatní děti, ono je to bolí...." následovala půlhodinová přednáška o tom, jak je to ošklivé atd.... pohled Pepíčka jasně říkal: "jen se vykecej, mám to na háku...". Svému synovi jsem řekla, že se musí bránit  pokud ho někdo bije. Takže při dalším konfliktu se syn bránil, dal Pepíčkovi (viděla jsem osobně) pěknou ťafku a Pepíček se s pláčem zhrouti, následovala scéna "mně to bolí, jaujau...". A od té doby je klid.Myslím, že osobné prožitek je osobní prožitek....

Co je správné?

Myslím si, že některá přísloví se zakládají na pravdě a především to o stromu, který se má ohýbat dokud je mladý. A dítě si musí uvědomit, že když něco provedlo, tak ho čeká trest a to třeba i těch pár pohlavků , důležité je, aby vědělo za co to je. Někdy stačí když dětem promluvíte do duše a zakážete televizi nebo počítač, ale stane se, že někdy tento trest nepomůže a oni udělají stejný průšvich znovu a pak ať se na mne nikdo nezlobí, ale musí nastoupit trochu tvrdší trest.

P.S. Co uděláte když vás malý capart ve vzteku plácne a to jen proto, že mu nechcete koupit jeho oblíbené bonbonky? Plácnete ho přes ruku nebo se tomu začnete smát a ty bonbony mu koupíte?!  

Re: Co je správné?

Odpoved: Caparta seberu, odejdu s nim domu a tam mu reknu, ze za jeho nevhodne chovani ty bonbonky nedostane nekolik dni, dokud si je nezaslouzi. Take mu vysvetlim, ze placat druhe lidi se proste nedela.

Neni to sice tak rychle a pohodlne (ale ani tak trapne) jako facka v krame, ale funguje to. Doporucuji vyzkouset!

Nejsem si jist

Paní ministryně je poněkud mimo mísu. Zakázat pod tretem vězení fyzické tresty dětí vypadá na první pohled jako gesto vrcholné humanity a pedagogické geniality. Na druhý pohled, když se nad tím zamyslíte, zjistíte, že ze zákona jediný povolený způsob výchovného trestu je psychický teror. Zakážete počítač, nedáte  oběd, zamknete na záchodě, nepustíte na diskotéku, nedovolíte stýkat se s kamarády. Mnoho věcí asi nechápu, ale vím, že jsem v dětství byl dost zarputilý a nezvládatelný hajzlík. V roce 1959 jsem byl hospitalizovám v dětské nemocnici Na Karlově u p. profesora Švejcara, světoznámého pediatra. A protože jsem asi hodně zlobil, přivázali mě jednou k posteli a přelepili mi hubu flastrem.  Taky mě na 4 hodiny zavřeli do tmavé koupelny . Nelíbilo se mi to, ale dnes s odstupem tolika let vím, že tato terapie měla něco do sebe. A když bude zákonem zakázána i tato řekněme terapie, výsledek v podobě nezvládnutelných a nevychovatelných dospělých se jistě dostaví. Rodiče těšte se.

Re: Nejsem si jist

Doplnil jste můj článek pěkně.Mě to přopadá,že pani Stehlíková vše hodila do jednoho pytle.Je skutečně rozdíl,zda má něco výchovný charakter a pomůhlo to a nebo zda jde o skutečný terorizování a fyzické ubližování,které skončí ujmou na zdraví dítěte.Ještě bych doplnil moji historku,když syn přinesl poznámku,tak jsem mu /podle paní ministrině dostatečně/ vysvětlil jeho nevhodné chování ve škole a zakázal mu jít ven.Byl blázen do sportu a přes balkon v přízemí mě blbec utekl za klukama.Nejen že se mohl přizabít,ale překročil zároveň zákaz.To mě ročílilo a  uzamkl jsem jej do komory.Byl tam až do večera a když jsem jej pustil,tak řekl Tatí promiň,já už to víckrát neudělám.A silb dodržel.Dnes,když si to připomeneme,tak se tomu srdečně zasmějeme.Nyní bych asi podle Stehlíkové měl jít do basy a nebo dostat minimálně několika tisícovou pokutu.Přitom jsem mu neublížil a mělo to výchovný efekt.

To mě baví,

mně sáhnout učitel na dítě, ještě ten den mu půjdu rozbít hubu. Taky mě baví, jak vy jako příslušník starší generace máte pocit, že jste v mládí byl slušnější, protože vás fackovali. To je blábol nad blábol.  

Re: To mě baví,

Já jsem neřekl,že jsem byl slušnější když mě dali občas pár facek,nebo přes zadek.Byl jsem stejný jako můj syn.Normální živé dítě, ne domácí putka,Dnes se tomu říká Hyperaktivní.Ale nikdy by mě nenapadlo,aby měl být otec popotahován za to že měl jich pár nandal.A hlavně to na mě nenechalo žádné trauma z bití.Týrání je o něčem jiném.Týrán jsem nebyl.Přeji hezký den

spíš mi vadí rozházení 12 miliard

Souhlasím, že ekonomická imigrantka Džamila je hodně hloupá. Na ní je vidět, že film Borat vůbec nepřehání. Jestli je takový každý kazach, no tě bůh. Ale víc než tento její další úlet mi vadí její rozházení 12 miliard na cikánské projekty bez jakéhokoliv plánu nebo analýzy. Prostě má balík 12 miliard a starostové dostali úkol najít způsob je utratit tak, aby to bylo pro cikány. Ne na školy, ne na chodníky, ne na dětská hřiště. Ty by mohli využívat i bílí, to by nešlo. Výsledek je jediný. Každý, kdo se o tomto dalším mrhání penězi pro parazity dozvěděl je má určitě mnohem raději. Já je miluji, ale už by mohli zase odmigrovaz někam jinam a vzít sebou i Džamilu.

Re: spíš mi vadí rozházení 12 miliard

maybe

cas se zmenil... kleceni na dlazdickach uz orpavdu neni nic co by bylo mozne. a kontakt ucitel zak je nepripustny... maji dost nastroju jak trestat bez pouziti fyzickych ci ponizujicich trestu. dite neni otrok !

Re: maybe

Zdá se, že nejste pedagogem ani na vyšším stupni, natož na učilišti. Plácáte "moudra" bez znalosti věci. Ať žijí vševědi!

Článek dobrý

ale tato Džamila není ministryně školství ani náhodou. Jinak zastávám názor stejný jako i můj milovaný otec: Škoda rány, která padne vedle! Určitě totéž schvaluje i můj syn. NIC SE NESMÍ PŘEHÁNĚT!

Viděl jsem film Gympl

a nevím, co by mělo být na chování filmových žáků hrozného. Úplně stejně jsme se před 40 lety chovali na stejné škole i my.