Jenže vystoupení je jedna strana mince a skutečné výsledky a postupy vládnoucí koalice je věc druhá a svědčí o tom i názory občanů a sílicí nespokojenost, jak se zaváděním reforem do praxe, tak s postupy vlády, ODS a osobní iniciativou samotného pana Topolánka. Jedná skutečně v zájmu občanů této republiky?
Proto si myslím, že již dozrál čas, aby se občané mohli svobodně vyjádřit k posledním událostem, které jsou předmětem časté diskuse, nejen mezi novináři, politiky, ale i u samotných občanů v každodenním životě. A občané by se mohli vyjádřit například k těmto základním otázkám:
1.Radar na našem území ano či ne /dnes již to není věcí tajnou, ale veřejnou/
2.Souhlasit či nesouhlasit se zněním Lisabonské smlouvy
3.Uznat III.odboj
4.Ocenit či neocenit bratry Mašíny a jejich skupinu státním vyznamenáním
5.Zrušit poplatky u lékaře u dětí do 18.let a u důchodců
6.Přímá a nebo nepřímá volba presidenta České republiky
Jistě by se to mohlo ještě rozšířit o další otázky, které dnes tíží občany a ke kterým by se mohli vyjádřit v rámci svobodné volby. Bylo by to naprosto demokratické a dostala by vláda jasnou odpověď, co si přejí občané. A naopak bychom viděli, jak to vláda myslí s občany, pokud by jim výsledek referenda byl lhostejný. Zda zde nejde jen o vládu, pro vládu ODS. Rád bych v této souvislosti připomněl slova pana Topolánka :
„Pokud budeme lidem před volbami otevřeně říkat, co máme v plánu, nikdy ve volbách nevyhrajeme.“ Mirek Topolánek, předseda ODS , Lidové noviny, 15. 4. 2006
Nechci tady rozebírat již mnohokráte diskutované otázky III.odboje, vyznamenání Mašínů, volby presidenta, ale rád bych vyslovil svůj názor na hrazení poplatků u lékaře. To že by je platit měli pracující občané má své opodstatnění, ale platby u novorozenců, dětí předškolního a školního věku a důchodců, včetně invalidních, považuji za nehoráznost a naprostý nesmysl.
Stejně tak slova pana Topolánka, že jde o nějakou psychologickou válku a další výjimky by vedli k tomu, že by tento systém přestal fungovat.
Jednak tento systém nefunguje tak jak by měl a vybírání poplatků ze strany lékařů také není jednotné. Uvedu konkrétní příklad ze své osobní zkušenosti :
Matka a samoživitelka s jedním dítětem navštívila dětského lékaře. Dítě onemocnělo hnisavou angínou a byla ji předepsána antibiotika v injekcích, na které doplatila v lékárně nejen 30 Kč,- za recept, ale i 292,-Kč. Injekce bylo nutno aplikovat denně u lékaře, kde jen za každou návštěvu, při které se na dítě lékař ani nepodíval, jen sestra ji píchla v přípravně injekci zaplatila 30,-Kč. Jenže do této léčebné kůry zasáhly dvě soboty a jedna neděle, kdy matka musela navštívit pohotovost a kde zaplatila pro změnu 90,-Kč. Opomenu-li doplatek za antibiotika zaplatila matka celkem 540,- Kč jen za 2 návštěvy lékaře a za10x aplikaci léku formou injekce.
Proto jako výsměch na mě působila slova pana Topolánka, že jejich syn navštívil sedmkrát lékaře a platil jen jednou. To mu byly poplatky odpuštěny, protože se jedná o premiéra? Ani bych se nedivil, protože když může jeho manželka využívat vládní vozidla a ochranku k osobním účelům, proč by mu lékař ty poplatky neodpustil.
Proč se bojíme referenda? V Maďarsku jej vyhlásili, kde se občané vyjádřili jak otázkám placeného školství, tak k poplatkům u lékaře a výsledek ukázal, že lidé nesouhlasí s vládními návrhy. Bojí se také Topolánkův kabinet, že by mu občané dali najevo, že asi není něco v pořádku, že vláda nedělá něco dobře a že s její politikou nesouhlasí?
Proto bych s referendem k současným politickým otázkám vřele souhlasil.