Tak zase bulvární „Aha“ opět nezklamal a přinesl nám zaručeně tu
nejskandálnější novinu, že pan president Václav Klaus má další milenku.
Fotografie jasně odhalují, že Václav Klaus s pětadvacetiletou letuškou Petrou
Bednářovou vycházejí ze sportovního klubu Erpet, pak odjíždějí do hotelu ve
Vestci za Prahou a ráno hotel spolu opouštějí. A nyní se rozjíždí kolotoč
zaručených zpráv o jeho nevěře, přestože jsou zveřejněny pouze snímky před hotelem, ale celý národ se baví,
diskutuje, polemizuje a pronáší závěry.
Nejdříve si položme otázku zda jsou či nejsou fotografie při příjezdu a odjezdu z hotelu jasným důkazem, že zde došlo k cizoložství. Rozumný člověk si musí jednoznačně odpovědět že nikoliv, ale bulvární tisk již píše o nevěře jako hotové věci a spekuluje nad rozvodem a krizí v manželském vztahu rodiny Klausových. Nakonec i před volbou první dáma České republiky paní livie Klausová v jednom z rozhovoru přiznala, že jejich manželství prodělalo dvě krize a vždy se ji to podařilo ustát.
Pokud by se prokázalo, že stejně jako před pěti let lety došlo k další nevěře, měl by se k tomu Václav Klaus přiznat a postavit jako chlap. V minulém případě se k nevěře nijak nepostavil pouze vznesl bájný výrok o přechodu na červenou. Ze strany Václava Klause ale nikdy nic z toho, co bylo bulvárem zveřejněno, nebylo oficiálně dementováno.To pak mělo za následek různé dohady u části veřejnosti o Klausově skutečné orientaci a jeho přílišném přátelství s hercem Třískou apod.Toto také nikdy nebylo potvrzeno a ani vyvráceno. Kdo by také k těmto nehezkým věcem vyjadřoval?
Část národa, kterou nevěra pana presidenta pobuřuje, to velmi spojuje s jeho projevem při volbě presidenta. Konkrétně s tou pasáží, kde se v rámci svého narcismu nezapomenul pochválit a vyzdvihl, že ctí morální a křesťanské hodnoty života. Tím jeho projev ztrácí na důvěryhodnosti a vážnosti. Kdo káže morálku a sám se chová nemorálně je odsuzován a nazýván pokrytcem.
Jenže je nevěra politiků v demokratické zemi pokryteckým činem?
V naší zemi je to naopak běžné, u presidenta T.G.Masaryka to bylo veřejným tajemství a o panu Václavu Havlovi se o jeho vztahu s Dášou Veškrnovou ještě za života Olgy také vědělo. O komunistické éře ani nehovořím. Tam bylo proklamováno známé heslo, že rodina je základ státu a o dovážení „jistých, poslušných a oddaných soudružkách“ na komunistické mejdany si cvrlikali i vrabci na střeše. Snad jen president Beneš se tomuto trendu vymykal a žil spořádaným rodinným životem.
Zřejmě se i naši politici vzhlédli v jiných demokratických státech, kde nevěra je věc naprosto běžná a není důvodem k abdikaci politika. Zdárným případem tohoto je Francie, kde o vztazích v Eysejském paláci píší i seriózní média a nejen bulvární tisk, a nikoho to v zemi nepobuřuje. Proto případy dalších politiků panů Topolánka, Paroubka, Kasla, Březiny, Aubrechta, Macka a podobně, tedy politiků, kde se o jejich vztazích dověděl celý národ, je zřejmě věcí samozřejmou. Patří to k funkci, zvyšuje to jejich sebevědomí a hlavně si tím vyrovná komplex středního věku.
Ovšem na druhé straně jsou země, například sousední Bavorsko, Rakousko či Polsko, kde musí politik ukazovat novinám několikrát ročně svou harmonickou rodinu, Stejně tak ve spojených státech Amerických je v rámci jejich demokracie považována nevěra jako zrada rodiny a tudíž i zrada voličů. Nemusím v tomto případě rozebírat případ Billa Clintona, který čelil ostré kritice. Jak se k tomuto staví pan Topolánek, pro kterého je americká demokracie vzorem? Obstál by v rámci jejich principech tolerantnosti a názoru na nevěru?
Zda by politik měl mít právo na svoje soukromí, stejně jako každý občan této země, či naopak, je věcí názoru a stejně tak i pohled na jeho případnou nevěru.
Neměl by být rozdíl, zda ji uskutečnil politik a nebo soused z vedlejšího domu. Nevěra je v tomto případě naprosto stejný počin. Je otázkou zda ji odsuzuji u souseda, měl bych ji odsoudit i u politika. Naopak, jestli sousedovi závidím a v hospodě jej plácám po zádech, jaký je borec, tak bych měl i zatleskat politikovi, že v tak vysokém věku se o něj zajímají mladé krasavice.
Nezávidím panu presidentovi, že bude muset vysvětlovat svůj počin, pokud jako v prvém případě se k nevěře nevyjádří. Nezávidím mu i následné řešení problémů v manželském vztahu, pokud se nevěra prokáže. Ani jej neodsuzuji, protože pro mě není stejně presidentem všech. Ne za tuto údajnou nevěru, ale za vše co pro tuto zem vykonal a hlavně jak.
