O člověku, který si zaslouží úctu a obdiv

Dnešní blog bych rád věnoval člověku, který včera 31. března oslavil v plné síle a vitalitě své osmdesáté narozeniny. O člověku, který se stal živoucí legendou, který během svého života dosáhl nespočet úspěchů, získal řadu ocenění, překonal řadu rekordů a zůstane vzorem i pro příští generace.

Ano své povídání chci zasvětit hokejové legendě minulého století a jednomu z nejpopulárnějších hráčů NHL Gordie Howemu přezdívanému „Mr. Hockey“. Možná že mnohým lidem jméno Gordie Howe moc neříká, zvláště pak mladé generaci, kteří spíše znají jména Gretsky, Yzerman, Sakic, Grosby, Jágr apod., ale nám starší generaci jeho jméno a hokejové umění Howeho říká mnoho a zůstane navždy vryto do naší paměti.

Jeho hokejová kariéra ovšem spadá do období komunistického režimu u nás, a tudíž jsme neměli možnost sledovat jeho umění prostřednictvím televize. Nakonec kanadsko-americká NHL byla v rámci komunistické propagandy označována za něco nemorálního, komerčního a co se neslučuje s ideou naprostého sportovního amaterismu v zemích socialistického tábora. Přesto se občas dostala nějaká tiskovina mezi lidi a nebo jsme mohli vidět záběry z NHL na sportovním kanálu německé televize.

V počátku sedmdesátých let nastává éra postupného sbližování kanadsko-americké profesionální NHL s evropským hokejem a roce 1972 dochází k první sérii utkání hráčů Kanady s hráči Sovětského svazu. Součástí této série se uskutečnil jeden zápas Kanady s naší reprezentací v Praze. Tehdy v.tomto památném zápase G.Howe chyběl, ale v následujícím, které se konalo 8.října 1974 opět v Praze, jsme již mohli sledovat jeho umění v jednom útoku s jeho synem.

Přestože tehdy Kanaďané prohráli 3:1 a v našem mužstvu hráli takoví borci jako Hlinka, Holík, Ebermann, Holeček, Bubla, Martinec, Šťastný, Nový a další, bylo radost sledovat hru našich soupeřů, jejich nasazení, techniku, bojovnost a zejména pak hokejové umění tehdy již šestačtyřicetiletého Gerdieho Howa. Měl jsem tenkrát štěstí, stal jsem se přímým účastníkem a mohl tak sledovat s dalšími 14 tisíci diváky toto utkání přímo na stadionu. Byl to pro mě zážitek na celý život a dodnes na něj vzpomínám.

Gordie Howe se narodil 31.března 1928. Ve škole jako dislektik míval často problémy a proto se v osmé třídě rozhodl vydat se na hokejovou dráhu.V patnácti letech se zúčastnil hokejové kempu New York Rangers, ale názor, který na něj tehdejší bafuňáři měli byl, že z něj nikdy dobrý hokejista nebude. Přesto o dva roky později ve svých 17.letech však uspěje v přípravním kempu Detroitu a o rok později podepisuje s Rudými křídly první kontrakt údajně znějící na 250 dolarů. Ono i v dobách jeho největší slávy se pohyboval jeho plat mezi pěti až šesti tisíci dolarů. Jako osmnáctiletý mladík zahajuje svoji profesionální kariéru v NHL.

Co se pak v jeho kariéře dělo dál Vám dnes v Kanadě řekne každé mladé děcko. Již v roce 1950 se těšil se spoluhráči Detroitu ze zisku prvního Stanleyova poháru, následující rok se stal vítězem kanadského bodování a o rok později převzal první Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče NHL. Během své kariéry překonal všechny rekordy a předstihl i tehdejší hokejovou ikonu Mauriceho Richarda. Svoji nejlepší bilanci dosáhl v roce 1968/69, kdy jako již čtyřicetiletý hokejista v barvách Detorjtu dosáhl v kanadském bodování 103 bodů a stal se tak dosud nejstarším hokejistou, který dokázal překonat stobodovou hranici. Zároveň je i první hráč, který ve 22 sezónách po sobě jdoucích překonal hranici 20 vstřelených gólů za sezónu. Jako úsměvné může připadat i jeho primát, který se asi těžko někomu podaří překonat, že v NHL hrál hráč, který se mohl pyšnit titulem „DĚDEČEK“

Výčet všech jeho úspěchů a ocenění by zabral mnoho míst a proto vybírám ty nejdůležitější :

4x vyhrál Stanlay Cup

2x vyhrál Avco World Trophy

6x získal Art Ross Trophy

6x získal Hart Trophy

1x získal Gary Davidson Trophy

Je členem 11 různých Síní slávy

Do HHOF byl uveden v roce 1972.

Dne 29.října 1971 mu byl udělen Řád Kanady, nejvyšší civilní vyznamenání Kanady.

Od roku 2000 má svoje místo na Canada Walk of Fame.

Celkem odehrál 26 sezón v NHL, z toho 25 sezón za Detroit Red Wings (1946-71) a jednu poslední sezónu v letech 1979/80 za Hartford Whalers . Ve WHA nastoupil v šesti sezónách a to v Houston Aeros (1973-77) a New England/Hartford Whalers (1977-79). A právě s Hartford Whales ( odehrál svoji poslední sezónu, kde ještě stačil ve svých dvaapadesáti letech vstřelit 15 branek a na 26 branek nahrát. Úctyhodný výkon. Celková jeho bilance činí :

NHL - 1767 zápasů, 1850 bodů (801+1049), 1685 trestných minut

WHA - 419 zápasů, 508 bodů (174+334), 399 trestných minut

Gordie Howe se vyznačoval nejen svojí brilantní technikou, tvrdou a přesnou střelou a citem pro přihrávku, ale při své výšce 183 cm a váze 103 kil, patřil k pořízkům NHL a byl ostrý jak břitva. Odtud jeho další přezdívky - Mr. Elbows“ (Pán Loktů) a od spoluhráčů „Power“ (Síla). Díky jeho odobě vznikl v NHL další termín HATTRICK GORDIEHO HOWEA, což znamenalo v jednom zápase dát jeden gól, na jeden gól přihrát a jednou se poprat. Sám také tvrdil ve svém slavném výroku, že hokej je jen pro chlapy.

Jeho tvrdost se mu ovšem málem stala osudnou, když v roce 1950 sám málem nepřežil úraz hlavy.

Kennedy se řítil na naši branku a já mu chtěl zkřížit dráhu. Náhle se rozehnal hokejkou … Celá hala se zalila oslepujícím světlem a vzápětí se všechno ponořilo do tmy.

Tolik popisuje svoje pocity Gordie Howe o svém zranění se zápasu se svými soky z Toronta, Nešťastný střet doslova katapultoval Howea hlavou na mantinel a zůstal ležet na ledě s vážným zraněním hlavy a nadočnicového oblouku. Následná těžká operace mu zachránila život, ale první zprávy znamenali, že je navždy konec s profesionální kariérou hokejisty. Gordie se však zázračně uzdravoval a ještě ten rok si opatrným a pomalým krokem šel sáhnout na Stanlayův pohár. Prostě musel. Ale tehdy nikdo z přítomných diváků netušil, že následující sezónu bude již v plné síle a kondici stát v dresu Detroitu na ledě.

Další zdravotní problémy, kdy stále se zvyšující bolesti z artritidi v levé ruce donutili, aby po pětadvaceti letech ukončil svoji hokejovou kariéru. Nikdo však netuší, že to není v jeho 43.letech jeho poslední profesionální hokejový zápas. Ovšem po dvou letech se Gordie vrací na led a podepisuje smlouvu ve WHA s Houston Aeros. Málokdo tehdy věřil, že „Mr.Hockey“ na to ve čtyřiceti pěti letech ještě má. I pro něj byl návrat velice těžký, neboť přibral devět kilogramů na váze. Ale motivace zahrát si v jednom útoku se svými dvěma syny byla obrovská. Dřel a pracoval na sobě a jeho sen se mu vyplnil. Častokrát se stávalo, že hlasatel při změně skóre oznamoval: „Branku Aeros vstřelil Gordie Howe z přihrávky Martyho a Marka Howea“.

Svoji kariéru tak zakončil Gordie Howe ve svých dvaapadesáti letech, v dresu Hartfordu Svou symbolicky poslední účast v exhibičním All-Star Game NHL si starý kmet připsal 5. února 1980 na ledové ploše detroitské arény Joe Louise. Jakmile Mr. Hockey vyjel na led, zahrnulo ho stojící publikum ohromujícím a hlavně nekončícím potleskem. Proto musel Howe dojet až k lavici časoměřičů a halasné povzbuzování 21 002 diváků osobně zastavit.. Po skončení zápasu pak následovaly znova bouře ovací a jeho dres s číslem „9“ byl uveden do síně slávy. Přízračné na těchto oslavách byla i účast nové nastupující hvězdy s číslem 99, Wayna Gretzkého, pozdějšího pokořitele mnoha jeho rekordů.

Ovšem Gordie Howe ještě jednou vstoupil ve výstroji na led, a to při zahajovacím zápase IHL v dresu Detroit Vipers proti Kansas City Blades. To se odehrálo dne 3.října 1997 ,kdy jako devětašedesátiletý kmet pobyl na ledě 56 vteřin při jediném střídání. Tato událost sice vyvolala vlnu polemiky, ale na cti Howeho to nemělo žádný vliv. Právem nyní může říci, že strávil šest destiletí v profesionálním hokeji-

K jeho slavnému životní jubileu bych mu chtěl popřát pevné zdraví a říci :

Pane Gordie Howe před Váni opravdu smekám !